Třetina pacientů s COVID-19 v nemocnici zemře, štěkají titulky masmédií. [1] Děsivá zpráva má v nás vzbudit respekt a strach před silou poslední metly lidstva. Když si dohledáme zmíněnou studii, [2] zjistíme, že sdělení je sice pravdivé, však zároveň učebnicovou ukázkou dezinformace a poplašného zprávy, fake-news. Zamlčením klíčového kontextu navozuje čtenáři chybný obraz skutečnosti a dokonale budí emoce — zde konkrétně strach. Už se nedozvíme, že tento poměr je srovnatelný s nemocničními úmrtími právě na onu prý "neporovnatelnou" chřipku. Nevěříte?

Z článku, samozřejmě, nezjistíte, že medián věku zemřelých je 80 let, ani to, že pouze 12% pacientů nemělo další komorbidity (přidružené vážné nemoci, které za normálních okolností [3] bývají uváděny jako příčina jejich smrti). Je to klasická tabulková manipulace s příčinou smrti, jakou nám tak krásně předvedli např. Italové tím, že změnili zaběhlou metodiku klasifikace úmrtí, aby mohli počty mrtvých "na covid" zcela uměle desetkrát až stokrát (!) navýšit. [4]

Avšak ta nejklíčovější informace, které se vám nedostane je, že ve věkové skupině 65+ umírá v britských nemocnicích při hospitalizaci s chřipkou 15% pacientů, jak ukazuje rozsáhlá britská studie z let 2000–2007. [5] Protože věkový profil hospitalizovaných "s covidem" a "s chřipkou" se liší (u covidu je větší procento starších lidí), buďme štědří a řekněme, že za běžných podmínek má chřipka pro hospitalizované ve věku 65+ cca 3x nižší riziko úmrtí (15% vs cca 40%).

Již k tomuto jistě srovnatelnému údaji je však nutno dodat, že

Komorbidity u 88% všech pacientů s covidem versus 72% jen u věkové skupiny 65+ v případě chřipky. Odhadneme (studie to neuvádí), že ve věkové skupině 65+ u pacientů s covidem bude… cca 95% s komorbiditami? Z toho vidíme, že těch 15% vs 40% úmrtí zrcadlí odlišný průměrný zdravotní stav skupiny pacientů 65+.
Dostanete-li lidi do stresu a úzkosti, výrazně tím zvyšujete jejich úmrtnost, celo-populačně o cca 2/3 (!), jak ukazuje opět rozsáhlá britská studie. [6]

Najednou z toho i ta chřipka vychází jako docela solidní zabiják (a naopak).

Dále, podle rozsáhlé studie z roku 2004 byl průměrný věk zemřelých v britských nemocnicích mezi lety 1999–2000 74.2 roku (muži), resp. 78.0 (ženy). [7] Průměrná doba dožití v nemocnicích tak byla o něco menší než průměrná délka života, která k roku 2000 byla 75.3 let (muži), resp. 80.1 let (ženy). [8] Tedy nemocnicích se lidé dožívali 98.6% (muži), resp. 97.4% (ženy) průměrné délky života (bez ohledu na druh úmrtí).

V současnosti je v UK průměrná délka života 79.3 (muži), resp. 82.9 (ženy). Průměrný věk úmrtí oné "třetiny mrtvých" pacientů "na covid" je 77.3 let (muži) a 79.1 (ženy). [9] Jde tedy o 97.4% (muži), resp. 95.4% (ženy) průměrné délky života.

Nevíme (nezjistil jsem), jaká je průměrná doba úmrtí v současných britských nemocnicích. Každopádně je důležité si položit otázku, nakolik je onen rozdíl 1.2% (muži), resp. 2% (ženy) v současném "pokrácení délky nemocničního života" pro pacienty s covidem důsledkem:

nemoci samé, nebo
vzniklé (vytvořené) celospolečenské situace — strachu, nejistoty, úzkosti, depresí, sociálního vyloučení (nemožnosti kontaktu nemocného s rodinou) atd. (tzn. vlivem faktorů, které, jak jsme ukázali výše, mortalitu zvyšují, u chronických případů dokonce o dvě třetiny) — prostě tím, že dostatečně intenzivně vyděsíte staré a nemocné lidi.

Laskavý čtenář si k vlastnímu rozhodnutí jistě dojde sám.

— snílek

Komentáře