Off-Antisocial

Proč nepoužívat Facebook (a jiné podobné sítě)

Síť chce vaši pozornost a váš čas, ty jsou zdrojovým materiálem, z nějž Síť tvoří produkt. V tom lepším případě jím je schopnost nasměrovat vaši pozornost na inzerci třetích stran. V tom horším je to prodej (či prostě zpřístupnění) dat, profilů, a behaviorálních vzorců svých uživatelů třetím stranám (korporacím, zpravodajským službám).

K tomuto účelu — k tvorbě vašeho behaviorálního vzorce — musí Síť sledovat každý váš krok (a činí tak dokonce i při pohybu mimo facebook, a dokonce aniž jej používáte). Jaký obsah sledujete, u kterých příspěvků se pozastavujete, jak na něj reagujete, které komentáře čtete, co sami píšete — zvláště pak co jste napsali a poté smazali (!), atd. — to vše je pečlivě zaznamenáno a použito k "odhadu" obsahu, který vám Síť nabídne, aby vás "u sebe" udržela po co nejdelší dobu (a případně k vaší kompromitaci, bylo-li by někdy třeba).

K tomu používá v zásadě psychologické metody. Jednou z nich je, že vám neustále mění zobrazovaný obsah — což je samozřejmě záměr. Na jedné straně totiž každé obnovení (reload, refresh) stránky přinese "nové", ale právě takové příspěvky, aby vás maximálně zaujaly. Na druhé straně vás pak povědomí o tom, že s obnovením stránky přijdete o její aktuální obsah, nutí u těch právě zobrazených zůstat maximální možnou dobu — chcete-li na ně reagovat, je to nutné bezodkladně, ihned. Tato kombinace pak vytváří v uživateli dojem, že se neustále něco děje a umožňuje mu na to reagovat — nejlépe "lajkem" (nebo jiným emotikonem), což je taková instantní reakce, kterou zvládne opravdu každý a ve skutečnosti ve své plochosti jí dáváte najevo pouze tolik, že jste si příspěvku všimli.

K udržení pozornosti používá síť tu psychologicky nejefektivnější metodu, tedy zobrazuje vám především obsah vyvolávající silnou emoční reakci — jakoukoli, klíčové je, aby skrze ni byla Síť schopna upoutat a alespoň chvíli udržet vaši pozornost. Nemusí to být bezprostředně záměr, ale psychologicky nutným důsledkem je, že pro udržení pozornosti vybírá síť uživateli především emočně působící obsah [2] a to v pokud možno jednoduché a heslovité formě — prostě to, co se nejvíce líbí, co nejvíce "baví", či naopak to, co nejvíce irituje, a co je zároveň snadno a rychle zpracovatelné (rychle, instantně pochopitelné). [3]

Jinými slovy, hlubší a hodnotnější a rozum vyžadující obsah je na Síti de-facto perzekvován, je v nevýhodě. Zároveň jsme svědky (minimálně já osobně), jak mnoho lidí s příchodem nových možností komunikace a interakce přes sociální sítě, ztratilo schopnost soustředění delšího než pár desítek vteřin. Někteří se dokonce osobně chlubí tím, že text, delší jak dva odstavce, prostě nečtou, protože je moc dlouhý… Regulérně zblbli.

Stane-li se pak Síť uživateli hlavním zdrojem informací, což je v dnes bohužel docela běžné, je pak informován převážně či výhradně z okruhu vlastní zájmové bubliny, v níž jsou mu Sítí vybírány přednostně informace extrémní (heslovité, emoce vzbuzující, populární). Jinými slovy, důsledkem efektivní strategie maximálně udržovat pozornost je uživateli prezentován emoce vzbuzující, deformovaný obraz skutečnosti. Nejenže tak síť poměrně dobře vytváří iluzi společného prostoru, tedy iluzorní obraz skutečnosti, ale zároveň ještě v takový a takovým způsobem, aby v člověku vzbudil co nejsilnější potřebu reagovat. [4]

Odtud je možné nahlédnout, jakým způsobem vznikají (vznikly) ve společnosti nesouměřitelné — protože doslova jinou realitu žijící — a vzájemně vůči sobě agresivně naladěné tábory — jako důsledek proti-lidské kvality, inherentní Síti samotné. A protože způsob vnímání ovlivňuje realitu, je s ohledem na aktuální globální společenskou krizi otázkou nikoli jestli je jednou z jejích příčin povaha dnešních sociálních sítí, to je totiž jisté, ale pouze v jaké míře. To, co si lidé sociálně "nasíťují", přenesou si pak do reálného života.

Síť navíc určuje, co budete číst a o čem se budete bavit. Je to ona, kdo vám vybírá to, co se má stát středem vaší pozornosti. Všimněte si, že není možné (!?), abyste na Síti získali celkový přehled o tom, kteří z vašich přátel a sledovaných kanálů či stránek mají nové příspěvky a kolik. Taková funkce by šla proti zájmu sítě, jelikož o tom, co budete číst, byste rozhodovali vy. V zájmu manipulace s lidskou psychikou však tuto funkci k dispozici nemáte, kompetence rozhodnout o tom, co uvidíte, má plně v rukách síť. Jedinou možnost, kterou máte k dispozici, je rolovat dolů seznamem příspěvků, které vám — za vás a pro vás — síť vybírá.

Je tomu tak také proto, že přes tento mechanismus je dnes realizována měkká cenzura, kdy Síť sice daný obsah přímo neblokuje, ale prostě ho ostatním nenabízí. A co není vidět, neexistuje. A to samé se, pochopitelně, děje i s vašimi příspěvky. Tato "funkce" již přesahuje komerční marketingový zájem a přímo souvisí s manipulací veřejným míněním ze strany zpravodajských služeb, státních útvarů a velkého korporátu.

V dnešní době však Síť naplno realizuje i tvrdou cenzuru, pokud jde o některá ožehavá témata — nikoli nezákonná, pouze taková, u nichž má Režim (stát, korporát) zájem udržení jediného, jednostranného pohledu. Provinilcům jsou rovnou blokovány a mazány jejich účty. Síť tak vynucuje konformitu — píšeš či sleduješ, co se nehodí? Budeš perzekvován.

Jednou z posledních novinek Sítě pak je propagace násilí a teroru na vybraných etnických skupinách. Otevřená deklarace podpory zabíjení židů… pardon, rusů, o zdravosti tohoto prostředí svědčí plnou měrou.

Participace na Síti je zdarma. Ke službě zdarma pak povinně dostanete šmírování všech vašich aktivit, prodej vašich profilových dat a sociálních vazeb třetím stranám, manipulaci, cenzuru, potlačování nevhodných názorů (dnes aktuálně na kovid a Ukrajinu) a propagaci násilí…

Mnozí již dnes nejsou schopni bez Sítě (Facebooku) organizovat svůj denní život. Velkou část (či většinu) každodenní komunikace provozují přes tuto (či podobnou) Síť — a je to patrné především na mladší generaci, u níž je míra závislosti na těchto technologiích skutečnou pandemií. Mají v dnešní digitální době problém napsat, či dokonce číst, e-mail či SMS. Krmí korporát svým každým aspektem svého života a on je, na oplátku, bedlivě, jako velký bráška, hlídá, profiluje, manipuluje… a prodává.

Představa, že takto má vypadat služba s přívlastkem sociální je vskutku absurdní. Představa, že bych na takové síti měl být jakkoli závislý pro možnost kontaktu s ostatními, mi přijde jako děsivá a s postupující dobou jako naprosto nepřijatelná.

Tak nějak si připadám jako staří indiáni, kterým, jak praví jiné známé klišé, fotografie "braly duše". Dnešní sociální sítě, na něž byl převeden boj o lidskou mysl z pozice korporátu a Režimu, dělají podle mého stále sílícího dojmu totéž...

I těm, kteří si myslí, že jsou vůči výše popisovaným jevům imunní…

— snílek

PS: Možnosti zdravých forem "sociální" interakce v digitálním světě budou tématem příštích příspěvků.