Íránské 11. září?

V Íránu se 19. ledna zhroutila výšková budova. Údajně následkem požáru. Tato skutečnost je z hlediska historie architektury výškových budov zajímavá, jelikož v podstatě bezprecedentní. Jediným srovnatelným, "precedentem" úplného kolapsu výškové budovy následkem požáru jsou symetrické kolapsy tří newyorských mrakodrapů z 11. září 2001. Bližší pohled na aspekty aktuální íránské tragédie však s tímto jediným zmíněným precedentem vykazuje poměrně zarážející symbolickou souvislost — obě události mají stejný, či velmi podobný, symbolický rukopis.

Stejně jako budovy World Trade Center i íránská, sedmnáctipatrová Plasco Building byla v horní části zasažena požárem, který podle oficiálního vysvětlení způsobil její strukturním selhání a celkový kolaps. Při bližsím zkoumání však kolaps vykazuje, stejně jako u WTC, mnoho typických znaků, které jsou specifické, někdy exkluzivně, pro řízené demolice:

• před kolapsem samotným je na mnoha záběrech viditelná i slyšitelná rychlá sekvence "explozí";
• bezprostředně po nich se začíná hroutit vnitřek budovy — viditelně se propadá střecha a uvnitř pláště kolabují jednotlivá patra;
• poté, co se zhroutí vnitřek budovy, padá vlastní gravitací její plášť;
• během pádu budovy lze vidět klasické demoliční výbuchy, a světelné záblesky (ty jsou viditelné jen některé, jelikož jsou zaznamenány jen tehdy, je-li okamžik exploze trhaviny v synchronizaci s otevřenou závěrkou "kamery");
• následkem pádu jsou vygenerována poměrně zřetelná pyroklastická prachová mračna, která se v případě "normálních" kolapsů nevyskytují a jsou následkem pouze explozivních (konvenčních a jaderných) procesů, nebo v přírodě vulkanických erupcí.

Za pozornost specificky stojí to, jak "snadno" byla vnitřní konstrukce budovy oddělena od vnějšího pláště, který po kolapsu vnitřku budovy zůstává téměř nerušeně stát. V případě "přirozeného" pádu lze očekávat, že by se s vnitřkem zároveň hroutil i plášť budovy, který by byl propadem vnitřní masy stržen rovněž. Zde však před kolapsem samotným došlo, a to viditelně, k "rozpojení" pláště od vnitřní konstrukce budovy.

Přijmeme-li tedy jako pracovní hypotézu (!), že se stejně jako v případě WTC, i zde jednalo o řízenou demolici, nejsou bez zajímavosti následující symbolické souvislosti. Některé jsou výraznější, některé méně, celkově se pochopitelně liší škálou jevu.

• V obou případech se jedná o "ikonické" budovy v nejvýznačnějším městě daných zemí. V obou případech se jedná o velmoci, byť u případě Íránu jde spíše o velmoc regionálního charakteru (čemuž odpovídá i škála analyzovaného jevu).
• V obou případech se jedná v době výstavby o nejvyšší budovy v zemi.
• V obou případech se jedná o "obchodní centra" a sídla zpravodajských/silových složek státu.
• V obou případech jsou (dle mediálních tezí) stavby zasaženy vnitřním žárem (pnutím, oslabením), který vede k celkovému kolapsu struktury.
• V obou případech se budova rozpadá shora dolů téměř "na prach" (z těchto čtyř budov je WTC7 v tomto výjimka, jelikož se hroutí odspodu).
• V obou případech se budovy hroutí v době, kdy jsou požáry prakticky uhašeny.
• V obou případech dochází ke smrti (oběti) hasičů a záchranářů, kteří kolaps neočekávají (protože nemá precedent).
• V obou případech se jedná o velmi podobné kolapsy, vykazující zřetelně viditelné (=nezakrývané) znaky řízené demolice.
• V obou případech je s událostí bezprostředně chronologicky spojen výrazný mezník světového vývoje — média nám v obou případech oznámila, že se svět změnil a už nebude jako dřív, nejprve stávající systém přetvořily útoky z 11. září, podruhé inaugurace Donalda Trumpa.

Zastavíme se konkrétněji u naposledy zmíněného: že jde o znamení výrazného posunu v globálních, světových procesech, které má navíc v obou případech společného jmenovatele. Den po první události vyhlásil George W. Bush válku proti teroru/terorismu, svět se nadobro změnil. Den po zhroucení Plasco Building se koná prezidentská inaugurace Donalda Trumpa, jehož hlavním programovým bodem je skoncování s "islámským terorismem". S jeho nástupem se svět rovněž změnil — alespoň tak nám to, opět, oznamují média. Ačkoli se v prvním případě jedná o souvislost kauzální a v druhém "jen" o chronologickou, přesto obě události jako symboly se společnými znaky označují začátek (konec?) určité éry. A, alespoň mediálně, důležitým aspektem této "éry" je, v obou případech, "islámsky terorismus".

Snad na okraj lze ještě připsat poznámku, že obě události se, první přímo, druhá nepřímo, týkají země, která fenomén "islámského terorismu" v podstatě stvořila, dlouhodobě podporovala a jako nástroj svého globálního vlivu dlouhodobě využívala (USA). Rovněž není bez zajímavosti, že Írán dle některých pohledů (česky zde), která se má stát zdrojem impulsů, které fenomén "islámského extremismu" ze světa, skrze svou "duchovní autoritu", postupně odstraní.

Aniž bych se chtěl s pomocí uvedených symbolických vodítek pouštět do nějakých spekulací, jednu si v rámci mé pracovní hypotézy přece jen dovolím.

Jedná-li se skutečně v íránském případě o řízenou demolici, pak uvedená symbolika není náhodná, ale záměrná. Daná událost byla zinscenována právě takovým způsobem, aby evokovala odkaz na 11. září — po stránce vizuální (záměrně zvolený charakter kolapsu), tak po stránce časové (záměrně zvolené datum události).

Jaký ten záměr je (je-li jaký) poznáme teprve podle toho, jak se s danou událostí dále naloží. Pokud například oficiální vyšetřování prokáže, že se jednalo o řízenou demolici, vznikne samozřejmě velký tlak na revizi událost z 11. září 2001. Nebo naopak, pokud výsledkem šetření bude nález "přirozeného" kolapsu, bude to znamenat utlumení sílících tlaků na nové vyšetřování 11. září, které přislíbil, byť nijak výrazně, i samotný Donald Trump. Najednou tu totiž bude dosud chybějící precedent.

I když se tedy jedná o symbol záměrný, stále se jedná jen o symbol, navíc s nejasným motivem. A ten nabízí vždy více možných, více potenciálně správných výkladů. Moje osobní inklinace je k tezi, obě události jsou rukopisem téže ruky.

— snílek

Další záběry